HADI

Euprepiophis mandarinus (Elaphe mandarina) - užovka mandarínská

Tento krásný druh užovky se vyskytuje na poměrně rozsáhlém území jihovýchodní Asie - od jihozápadní Číny až po Vietnam. V rámci svého výskytu je barevně i velikostně variabilní, což se projevuje i v terarijních chovech. Dorůstá velikosti cca. 100 - 170 cm, přičemž nejmenší jedinci jsou ze západní Číny, největší a nejbarevnější z Vietnamu. Samci jsou větší a mohutnější. Zbarvení je šedavé s červenými až fialovými skvrnkami, a charakteristickými žlutými, černě orámovanými skvrnami na hřbetě. Tyto skvrny mají různou velikost a různý podíl žluté barvy, v chovech se často vyskytují tzv. axantičtí jedinci bez žluté barvy nebo amelaničtí jedinci s omezením černého zbarvení. Užovka mandarínská se vyskytuje na vlhkých stanovištích především mlžných lesů, kde přebývá v různých úkrytech, často se i zahrabává mělce do substrátu. V teráriu tedy je nutné tyto podmínky nasimulovat, ideální je tedy středně vlhký substrát, úkryty, a samozřejmě miska s vodou. Nejsou nutné větve, tento had šplhá jen velmi vzácně. Jelikož je to druh vyšších poloh, má ráda chladno, nejlépe denní teploty mezi 20-24°C, noční klidně i pod 20°C. Tento druh potřebuje období zimování při teplotách 10-15°C, po dobu minimálně 2 měsíců.

Ještě nedávno se jednalo o chovatelskou raritu. Importy druhu byly časté, ale jedinci velmi často umírali. Příčinou byla určitě velká náchylnost ke stresu u tohoto druhu, ale i oblíbenost hadí žluči v čínské medicíně. Importovaní jedinci byli často zmrzačení hadi s vymačkanou žlučí, odsouzení ke smrti. V současnosti již tento druh evropští chovatelé množí, ceny klesají, a stává se populárním. Navíc se jedná o poměrně nenáročný druh, odchovaná mláďata jsou bezproblémová a nejsou na chov o moc náročnější než běžně chované užovky nebo korálovky. Jedinými faktory, které tento druh nesnáší, je přílišné sucho a horko. Jedná se však o plachého hada, který nemá rád manipulaci, a bývá nejčastěji schovaný v úkrytu. Kouše výjimečně, ale při manipulaci se snaží utéct a vypouští páchnoucí sekret.

V chovu mám pár sičuanské formy, v zimě 2015/16 zkusím tvrdší zimování a uvidíme, jestli se mi mandariny odmění snůškou. Kromě toho mám v chovu i pár vietnamské formy, který je ještě mladý, jedná se o odchovy z roku 2013.

Heterodon nasicus - heterodon nosatý

Velmi zajímavý druh užovky, vypadající na první pohled spíše jako zmije. Je to způsobeno celkovým tvarem těla - jedná se o spíše krátkého a zavalitého hada, a zvláštním tvarem hlavy, na jejímž konci je nosec, sloužící k "přerývání" písku, ve kterém se had pohybuje. Zbarvení těla je světle hnědé s odstíny do červena, rezava nebo i olivově zelena, s více či méně pravidelnými skvrnami. Na zádech jsou příčné široké skvrny, po stranách těla okrouhlé.Tento druh se vyskytuje na území jihu USA a Mexika. Obývá suché, křovinaté biotopy s písčitým substrátem. Jedná se o druh, dorůstající nejvýše 90 cm, přičemž samci bývají menší a dorůstají obvykle do 60 cm délky. V přírodě se heterodoni živí především obojživelníky včetně mírně jedovatých druhů, dále pak žerou plazy i hlodavce. V teráriu je možné je "přeučit" na myši, často žerou jen myši napachované žábou nebo ještěrkou.

Jedná se o druh velmi pěkný a zvláštní, navíc v teráriích stále nepříliš často chovaný. Pro pár stačí malé terárko o rozměrech cca. 60x40x40 cm. Množí se poměrně málo, samice však kladou často i více než 10 vajec. Kromě problémů s rozkrmováním jsou to nenároční a vděční terarijní chovanci. Bohužel, nominátní forma je zejména v západní Evropě z terárií vytlačovaná kvantem barevných aberací.

Můj pár z roku 2010 jsem koupil jako mláďata. Samice, i když byla rozkrmená, odmítala příjímat potravu. Nakonec se mi ji podařilo "přesvědčit" čerstvě nasekanými kousky holátek. Odchov se zatím nepodařil.

Oreocryptophis porphyraceus laticinctus - užovka

Povzbuzen pěkným růstem a nenáročností chovu hroznýšků, začal jsem pátrat po dalším hadovi, který by mohl obohatit můj chov. Požadavky byly jednoduché - prostorově nenáročný, žeroucí v pohodě a myši, barevný, nekousavý, nejedovatý. Zároveň jsem jako poměrně zkušený chovatel ještěrů chtěl nějaký nepříliš často chovaný druh - guttky a korálovky má přece každý. Brzy jsem zjistil, že takových hadů je poměrně hodně. Všichni mají však společnou vlastnost - vysokou cenu a špatnou dostupnost v ČR. Přes německé inzeráty jsem rozhodil sítě a "soutěž" vyhrál tento druh. Proč? Zbarvením je velmi netradiční a zejména mláďata jsou úžasná, jedná se o klidný, dobře manipulovatelný druh. Chov není náročný při dodržení určitých pravidel, především udržení nízké teploty, vysoké vlhkosti a vhodného zimního klidu. Inu, uvidíme. Několik měsíců stará háďata byla nádherná a od malička bezproblémová, co se krmení týkalo. Vyrostly z nich dvě krásné hadice, kterým nevadí chladná místnost, ale rády se chvíli nahřejí na topné podložce. Krmení trvá asi půl minuty - vždy už při otevírání terária vystrkují hlavy, jestli cítí správně...

Tento druh užovky se vyskytuje v Cameron Highlands - pohoří v Malajsii. Dorůstá délky maximálně 1 m (spíše okolo 80 cm) a dospívá zhruba ve 2 letech. Žije na zemi nebo nízko nad zemí a je aktivní v noci. Živí se převážně hlodavci, proto je krmení myšmi v zajetí tak snadné. Špatná dostupnost je způsobena poměrně nedávným začátkem odchovů v Evropě (kolem roku 2003) a samozřejmě vysokou cenou. I v ČR se však tato nádherná užovka začíná těšit popularitě, stejně jako další, také nádherné poddruhy O. p. coxi a O. p. vaillanti.

Tento druh se mi pravidelně množí, v roce 2013 jsem měl 6 mláďat ze 2 snůšek, loňská snůška byla neoplozená, letošní snůška 10 vajec čeká na vylíhnutí.

Do chovu nově přibyla i mláďata dalšího poddruhu O. p. pulchra. Tento poddruh je menší, zřídka dorůstá 1 m, a liší se kresbou. Mláďata jsou červenooranžová s příčnými černými proužky, dospělcům tyto proužky blednou a jejich zbarvení je hodně podobné jako u laticinct. V roce 2015 se podařil první odchov, 9 mláďat ze 2 snůšek.

V roce 2015 jsem pořídil ještě třetí poddruh, O. p. coxi. Tento poddruh má podélnou černou kresbu.

Lystrophis pulcher

Menší, barevný druh, který je blízkým příbuzným druhu Heterodon nasicus. Vyskytuje se však v Jižní Americe, kde obývá vlhčí, lesní stanoviště v Paraguayi. Je typický svým „rýčem“ na nose, kterým přerývá substrát, a pro většinu druhů tohoto rodu je typické červeno-bílo-černé zbarvení podobné korálovkám. Obě pohlaví jsou pruhovaná právě v těchto barvách. Je to drobný had, který dorůstá okolo 50-60 cm délky, přičemž samice jsou o trochu delší a mohutnější než samci.

V teráriu není příliš náročný na chov, stačí jim malé terárko (60x40x40cm) se substrátem v části terária vlhkým. Podmínkou je dostatek úkrytů, větve ke šplhání jsou zbytečné. Zimování není nutné nebo stačí při teplotách 17-20°C. V zajetí se příliš nemnoží, ale klade hodně vajec v jedné snůšce. Problémem v chovu bývá rozkrmování mláďat, která jsou zvyklá v přírodě přijímat drobné obojživelníky a zřejmě bezobratlé. Většinou se však brzy chytnou na myších. V chovu mám pár, který snad zkusím množit v příští sezóně.

Rhynchophis boulengeri - užovka nosatá

Jeden z nejatraktivnějších druhů užovek, zejména díky výrůstku ve tvaru nosu na hlavě. Vyskytuje se v severním Vietnamu a jižní Číně, kde obývá vlhká místa většinou nedaleko vody. Zbarvení těla je zelené až modrozelené, často s nenápadnou kresbou, se světlým břichem a tenkým černým pruhem přes oko. Délka těla je od 100 do 150 cm, samice jsou větší a mohutnější.

Tento druh je stromovým hadem, který potřebuje terárium vyšší než široké. Rozměry 50x40x80 cm stačí, větší terárium je však lepší. Druh je i poměrně vlhkomilný, a tak je vhodné mít v teráriu částečně vlhký substrát, velkou misku s vodou, větve na šplhání a vhodné jsou i živé nebo umělé rostliny. Druh vyžaduje zimování při teplotách 14-18°C po dobu aspoň 6 týdnů. V přírodě se živí rozmanitou potravou, především rybami, obojživelníky i různými bezobratlými, a tak je problém jej naučit na myši. Šedě zbarvená mláďata často odmítají holátka a je nutné násilné krmení. Doporučuje se proto krmení třeba akvarijními rybičkami po nějakou dobu. Můj samec krásně žere rybičky, samice je však odmítá, a tak ji musím krmit násilně. Zatím se o potravu ani nezajímá. Doufám, že brzy začne žrát sama, a samec vezme holátko. U tohoto druhu je to však vždycky běh na dlouhou trať.

Tato užovka mě vždycky úplně fascinovala. Dlouho jsem však váhal, jestli jej pořizovat, hlavně z důvodu nutnosti rozkrmování. Nakonec jsem sehnal od kamaráda samici a na burze v Praze i samce. Ten bohužel uhynul, ale nový samec krásně žere. Samice už má délku přes 120 cm a samec okolo 80 cm. V příští sezóně se snad podaří je rozmnožit.

Rhinechis scalaris - užovka iberská

Jedna z nejkrásnějších užovek Evropy, vyskytující se v jižní Francii, Španělsku a Portugalsku na suchých stanovištích, především vinicích, makchii a stepích. Zbarvení je hnědavé s nepříliš výraznou černou kresbou, skládající se ze dvou pruhů táhnoucích se od hlavy až ke kořenu ocasu. Mezi těmito pruhy jsou spojující skvrny; menší skvrnky jsou pak i po stranách těla. Na hlavě je také několik černých skvrnek, zejména po straně. Mláďata mají toto zbarvení velice kontrastní – černé na světlém podkladu, který může být různě zbarvený – žlutohnědý až šedavý, podle místa výskytu. U dospělých pak toto zbarvení slábne a u některých jedinců zaniká. Druh dorůstá délky okolo 100 – 120 cm, je to však mohutný had, který vypadá větší. Samice jsou mohutnější než samci.

Na chov není tento druh náročný, zejména krmení není problém, protože dobře přijímá myši a další hlodavce už jako mládě. Velikost terária stačí 80x40x40 cm a zařízení je polosuché – písčitý substrát, hodně úkrytů a velká miska s vodou. Vhodné je občas rosit. Šplhá jen výjimečně. Zimování je nutné, při zhruba 8-10°C po dobu aspoň 6 týdnů. Páří se brzy na jaře a kladou okolo 10 vajec.

Tento druh je pro mě nejhezčí evropskou užovkou a dlouho jsem přemýšlel, že bych jej zkusil chovat. Koupil jsem tedy pár na burze v Praze a dnes z nich jsou již velcí hadi, které zkusím příští rok rozmnožit. Jelikož se jedná o jedince hnědé západní formy, loni jsem koupil i pár šedé formy z východu.

Zamenis situla - užovka levhartí

Kdo by nechtěl mít v chovu nejkrásnější druh hada Evropy. Užovka levhartí je drobný druh, ale vyniká svým pestrým zbarvením - na těle má rezavé skvrny, které se u některých populací především na ostrovech slévají v pruhy. Vyskytuje se na Balkánském poloostrově, v Řecku a zasahuje až do Bulharska, obývá i ostrovy v Jaderském moři. Nikde není hojný a bývá nalézán spíše jednotlivě a vzácně.

Chov tohoto druhu není náročný, dobře přijímá hlodavce už jako mládě. Velikost terária stačí 80x40x40 cm a zařízení je polosuché – písčitý substrát, hodně úkrytů a velká miska s vodou. Vhodné je občas rosit. Šplhá jen výjimečně. Zimování je nutné, při zhruba 8-10°C po dobu aspoň 8 týdnů. Páří se brzy na jaře a kladou většinou 2-5 vajec.

K samci skvrnité formy jsem pořídil samici pruhované formy. Samec je dvouletý, samice je ale ještě malé hádě, tak si na odchov budu muset počkat. Žere ale dobře, tak určitě brzy vyroste.