Platysaurus intermedius inopinus

 

Dospělý samec je zelený s růžovým ocasem
Samice je také pestrá, ale zbarvená úplně jinak
Oblíbená pozice
Snůška dvou vajec v kladišti

Tento zajímavý ještěr je jedním z 12 druhů rodu zvláštních živočichů, vyskytujících se v jižní a jihovýchodní Africe. Patří do čeledi kruhochvostovitých (Cordylidae). Jsou to ještěři žijící především skrytým způsobem života. Všichni zástupci tohoto rodu jsou typičtí zploštělým tělem a pestrým zbarvením. Je to uzpůsobení k zvláštnímu způsobu života – tito ještěři žijí v úzkých štěrbinách skal (česky se jim také říká „plochoještěři“). Jsou denní a přes den vylézají do okolí, shánějí potravu, a vyhřívají se, večer i několik desítek jedinců společně zaleze do úzkých skalních štěrbin trávit noc. Další zajímavou obranou proti jejich hlavním predátorům – hadům – je schopnost zakousnout se do vlastního ocasu. Had pak nemůže ještěra polknout a ponechá ho naživu.

Kromě těchto zajímavostí je na plochoještěrech atraktivní jejich zbarvení. Mají výrazný pohlavní dimorfismus – u mnoha druhů je samec modro-zelený s růžovým či oranžovým ocasem, zatímco samice je černá, bíle a žlutě páskovaná a kropenatá. Spodní strana těla je také pestře zbarvená, např. u asi nejpestřejšího druhu P. broadleyi na ní najdeme syté odstíny snad všech základních barev. Toto zbarvení má význam při rituálním souboji samců o samici, kdy se k sobě ještěři natáčejí břichem a zastrašují se navzájem zbarvením. Má svou funkci i u samic, které si tak dávají najevou svou dominanci.

V teráriích jsou plochoještěři velmi vzácní a naprostá většina chovanců je importovanými jedinci z Afriky. Odchovy jsou spíše výjimkou, jen ojediněle se objeví inzerát s odchovanými mláďaty. Je to velká škoda, protože se jedná o velmi atraktivní, ve dne aktivní zvířata, která jsou v teráriu hodně vidět a při vhodném osvětlení hrají všemi barvami. Druh P. intermedius patří mezi středně velké zástupce rodu, s celkovou délkou samců do 25 cm, samic do 20 cm. Ocas zabírá zhruba polovinu délky. Terárium je vhodné suché se zadní stěnou z kamene, kůry nebo polystyrénu, uvnitř s plochými kameny, např. kusy břidlice nebo opuky. Vhodné jsou i terarijní rostliny jako zdroj vlhkosti a nádobka s rašeliníkem v horní části terária jako místo pro „osvěžení“, ale i kladení vajec. Pro jednoho samce a dvě až tři samice je vhodné terárium o rozměrech minimálně 80x40x40 cm. Je možné chovat v páru i ve skupinkách, já mám skupinku 1,3. Samice kladou po dvou vejcích do různých úkrytů. Je třeba pravidelně kontrolovat úkryty v teráriu a vejce vybírat, protože jsou obvykle umístěna tak, že rychle vyschnou. Bohužel, samice poměrně často nakladou vejce do blízkosti tepelného zdroje, a tak i po brzkém nalezení jsou z nich „vejce na tvrdo“, která jsou zničená vysokým žárem. Inkubuji ve středně vlhkém rašeliníku. Je to velmi složitý proces, který zapříčiňuje asi to, proč je tak málo odchovů. Inkubační doba je totiž velmi vysoká, při teplotách okolo 27°C trvala 6 měsíců!! Za dva roky odchovů se mi podařilo jen jedno mládě, které bylo velmi bezproblémové, od vylíhnutí krásně žralo a ve věku 1 roku dosáhlo téměř velikosti dospělých. Další mláďata se z vajec neprořezala. Nedávno se však platysauří samice naučily přijímat přesnídávku s vitamíny A a D3, tak snad snůšky ze zimního období 2011/2012 dají nějaká mláďata. Vhodné je také UVB záření.

Speciální vlastností těchto ještěrů je plachost a velká rychlost, jejich odchyt je obtížný. Rovněž nedoporučuji terárium se šoupačkami, protože zejména drobnější samice jsou schopné se napasovat i do hodně úzké škvíry a utéct.

 

Velkou část dne tráví zapasovaní mezi kameny
Takhle na mě čekalo čerstvě vylíhlé mládě v inkubátoru
Po půl roce už vypadalo takhle...
Mláďata v teráriu